Postavení žen v hadísech

Hlavním dualismem v islámské doktríně je rozdílné postavení mužů a žen. Existuje jiný soubor pravidel pro muže a jiný pro ženy. Kdyby neexistoval princip podřízení, pak by bylo zapotřebí pouze jedno pravidlo: s muži a ženami se zachází stejně. Pokud se s nimi nemá zacházet stejně, pak je potřeba mnohem více pravidel.

Je pouze jedna oblast, ve které se s muži a ženami zachází stejně – obě pohlaví budou v Soudný den souzena na základě svého předchozího života, ale žena bude posuzována podle toho, jak poslouchala svého manžela.

V koránu, hadísech a síře toho o ženách není mnoho. Pouze okolo 9 % koránu a 12 % síry se vztahuje k ženám. Doktrína se věnuje převážně mužům. I tak ale v trilogii najdeme více než dost textu, který se zabývá i těmi nejmenšími detaily života ženy, od narození až po smrt.

Hadísy (Mohamedovy tradice) zaznamenávají Mohamedovy slova a činy a jsou považovány za jeden ze základů kanonického islámského práva. Nejvíce autoritativní sbírkou je sbírka Sahíh Buchárí. Ta byla použita i v následující analýze.

Následující statistika poukazuje na rozdílné postavení žen v hadísech. Postavení žen je rozčleněno do čtyř kategorií – vysoké, rovnocenné, nízké a neutrální. Jelikož kategorie „neutrální“ nepoukazuje na žádné postavení, byla z analýzy vyloučena.

Vysoké postavení (příklad: chválení ženy jako matky)

Rovnocenné postavení (příklad: Soudný den)

Nízké postavení (příklad: ženě je přikazováno, jak se má chovat)

Zdrojové dokumenty