1. prosince 2025
topic Izrael topic Sunna topic Židé topic Mohamed
V úzké spolupráci s Izraelem dohlížel v říjnu americký prezident Donald Trump na dohodu s Hamásem. Dohoda má umožnit propuštění izraelských rukojmí a napomoci formálnímu příměří ukončující válku v Gaze. Jedná se o druhý významný pokus o zastavení válečných operací a osvobození zajatců, který navazuje na předchozí dohodu z listopadu 2023 a odpovídá duchu předchozích mírových dohod v regionu.
Klíčové body nové dohody:
- Hamás propustí izraelské rukojmí, civilisty a vojenský personál, zatímco Izrael se postupně stáhne z Gazy a propustí velký počet palestinských vězňů.
- Dohoda obsahuje ustanovení o významné humanitární pomoci a rekonstrukci Gazy, které jsou podmíněny trvalým dodržováním dohody všemi stranami.
Není to poprvé, co byla v tomto regionu uzavřena mírová dohoda. Mezi významné příklady patří Abrahámovské dohody a Dohody z Osla. Tento region však vykazuje dlouhou historii porušování takových dohod:
- Abrahámovské dohody čelily neustálým výzvám a kritice, zejména ze strany těch, kteří se následně snažili o normalizaci vztahů nebo je naopak podkopávali.
Dohody z Osla byly opakovaně porušovány, narušení vzájemné důvěry zůstává hlavní překážkou trvalého míru v tomto regionu.
Hlavní příčina porušování dohod s nemuslimy:
Hudajbijská smlouva (628 n. l.), islámský historický precedens zakotvený v sunně (životopis a činy Mohameda), poukazuje na to, že Mohamed zrušil stejnou smlouvu s kmenem Kurajšovců, když usoudil, že okolnosti jsou pro něj výhodnější. Tento princip je jednoznačně zakotven v islámské doktríně, která připouští porušení smluvních ujednání s nemuslimy. V koránu je Mohamed na 89 místech označován za věčný vzor pro celé lidstvo.
Tento precedens ovlivnil následná islámská právní rozhodnutí týkající se smluv a dohod. V právu šaría je tento jev uzákoněn jako „hudna“. Historické příklady, jako je Hudajbijská smlouva, jsou v doktrinální literatuře pravidelně citovány jako ospravedlnění při porušení dohody či přísahy.
Jako příklad lze uvést proslov Jásira Arafata k Dohodám z Osla, který přednesl 10. května 1994.
„Tuto dohodu nepovažuji za nic víc než dohodu*, která byla podepsána mezi naším prorokem Mohamedem a Kurajšovci. A jak si jistě pamatujete, chalífa Umar tuto dohodu odmítl, přičemž ji nepovažoval za dost dobrou. Ale Mohamed ji přijal a my nyní přijímáme tuto mírovou dohodu.“
* Hudajbijská smlouva
Poučení z nedávných událostí:
- Předchozí dohody o příměří v Gaze byly podkopávány jejich neustálým porušováním, včetně útoků Hamásu a jeho přidružených organizací během období údajného příměří.
- Írán, známý svou podporou Hamásu, má dobře zdokumentovanou historii napomáhání takovým zásahům, a to prostřednictvím financí, dodávek zbraní či operačního řízení svých zástupců.
Závěr:
Současná dohoda zprostředkovaná americkým prezidentem Trumpem přirozeně vzbuzuje naději na ukončení nepřátelství a obnovení bezpečnosti izraelských občanů. Historie a doktrinální zdroje však podtrhují nutnost obezřetného přístupu.
Jakoukoli novou dohodu s Hamásem je nutné posuzovat ve vztahu k zakládací listině této organizace. Ta výslovně vyzývá ke zničení Izraele a židů, zakládá svůj boj na islámské doktríně, která legitimizuje porušování smluv s nemuslimy za účelem strategického zisku, a upevňuje představu o židech jako odvěkých nepřátelích. Historické záznamy – včetně opakovaných porušení příměří a mírových dohod ze strany Hamásu, jako například Dohod z Osla – potvrzují, že Izrael i celý neislámský svět by měli zůstat na pozoru. Ideologické závazky a precedenty totiž vždy převážily nad jakýmikoli formálními dohodami. Tato obezřetnost by se měla uplatňovat při jednání se všemi islámskými subjekty, protože všechny sdílejí stejnou doktrínu.