Kniha byla přidána do košíku!

Nejznámější terorista Usáma bin Ládin

Jednal podle příkladu proroka Mohameda

Po teroristických útocích v Paříži nastává doba, kdy bychom se konečně měli zamyslet nad skutečností, která v politicky korektních západních společnostech hraničí s oblastí tabu. Máme-li mít vůbec nějakou šanci úspěšně se bránit proti terorismu, musíme nejdříve poznat jeho příčiny. Nesmíme dále zavírat oči před skutečnou motivací džihádistů, kterou oni sami zcela otevřeně deklarují.
 
Po pařížských událostech již snad nikdo nebere v úvahu mýtus o „osamělých vlcích“, které k útoku přivedla psychická porucha. V kontextu teroristických činů 21. století neobstojí ani tvrzení, že příčinou těchto útoků je ekonomická frustrace chudých lidí. Prominentní teroristé dokazují pravý opak – často patří k nejvzdělanějším a nejlépe zajištěným členům společnosti. Výborným příkladem je asi nejznámější terorista – Usáma bin Ládin. Stejně jako dnes Abú Bakr al-Bagdádí (vůdce IS), který získal doktorát z islámských studií, chápal i Usáma bin Ládin svou aktivitu jako džihád. Ten pro něj byl náboženskou povinností, což bin Ládin jasně deklaroval a svá slova doprovázel citacemi z islámské doktríny. Následující výrok bin Ládin směroval na saúdskoarabské intelektuály, kteří se snažili mluvit s Američany smířlivým tónem a zakrývat násilné části islámu.
 

„Ve skutečnosti mají muslimové povinnost vpadnout do zemí nevěřících, obsadit je a nahradit jejich vládní systém systémem islámským, zamezit, aby lidé veřejně hlásali jakékoli jednání, které odporuje šaríe, jako tomu bylo v počátcích islámu… Prohlašují totiž různé věci a mluví o Alláhovi, aniž by chápali, jak to je. Tvrdí, že podle šaríe nemáme svou víru vnucovat ostatním; to je ovšem nepravdivé tvrzení. Ve skutečnosti je vnucování víry součástí našeho náboženství. Kdokoli, kdo o tom pochybuje, nechť se podívá, jak si počínali [Mohamedovi] společníci, když vpadli do křesťanských zemí a Omar na obyvatele uvalil status dhimmí… Nechť tyto skutky signatáři sami posoudí, aby se přesvědčili, že k jednotlivým stanoviskům, zvykům a podmínkám máme ostatní skutečně přinutit mečem. Máme tak u nich docílit podřízenosti a pokory, přesně tak, jak nám to Alláh nařídil, když řekl: „[…] dokud nedají poplatek přímo vlastní rukou, jsouce poníženi.“ [Korán 09:29] Pokud vy nedokážete vést džihád a vnucovat ostatním naše náboženství, jako to dělali [Mohamedovi] společníci, vaše neschopnost ještě neznamená, že to není legitimní aspekt náboženství.“ 
 
Zdroj: Raymond Ibrahim: The Al Qaeda Reader (str. 50-51).

Kolektiv autorů CSPI

Archive

Sledujte nás Facebook Icon fb 5e14ce37eb78b62f918f820322ea3bf1d4537657b7e7aac21946c3b587b46106 Twitter Icon tw 546a8e6080e8c26bd3eb2007bb313f02f1b6c8e2fed3080baf2d0542afe54147