Kniha byla přidána do košíku!

Analýza imigrace

Jaké jsou předpoklady pro integraci příchozích do Evropy?

Obyvatelé Evropy jsou každý den přesvědčováni z médií, že jejich morální povinností je souhlasit s nekritickým přijímáním masové imigrace a nestavět se této politice na odpor.
 
Hlavním argumentem proimigračních aktivistů, agentur a politicky-korektních médií je to, že drtivá většina uprchlíků jsou syrské rodiny prchající před válkou. Dále je nám také slibováno, že se nově příchozí imigranti přirozeně integrují do většinové společnosti, když je přijmeme s otevřenou náručí a nebudeme vůči nim kritičtí. Tato tvrzení však nejsou podložena daty a jsou tudíž pouhými názory. Centrum pro studium politického islámu pro vás připravilo grafický přehled o imigrační krizi, který je založen na výzkumech prestižních sociologických mezinárodních agentura a odborníků. Všechna data je možno dohledat ve zdrojových dokumentech. Přehled odpovídá na dvě základní otázky: Kdo vlastně do Evropy přichází? Bude integrace imigrantů v Evropě úspěšná?
 
1) Kdo vlastně do Evropy přichází? 

Sýrie je sice zemí, odkud imigranti přicházejí nejčastěji, pochází z ní však pouze 21 % žadatelů o azyl. Vice lidí než ze Sýrie a Iráku, kde probíhá boj s Islámským státem, přichází z Afghánistánu, Albánie, Kosova, Eritree, Pákistánu a Nigérie či Somálska.

Opravdu všichni tito nově příchozí prchají před válkou? Odpověď na tuto otázku není snadné zjistit. O skutečných motivacích nám však může mnohé napovědět, když se podíváme, v jakých zemích Evropy žádají imigranti o azyl. Dá se předpokládat, že lidé prchající před válkou požádají o azyl v první bezpečné zemi. Útočiště pro válečné uprchlíky na Blízkém východě poskytuje Turecko, Libanon, Jordánsko a Egypt (Amnesty International: Syria’s refugee crisis in numbers). Přesto se statisíce imigrantů vydávají na náročnou cestu do Evropy a i když se jim podaří překonat vnější hranice Schengenského prostoru, tak ve většině případů nepožádají o azyl v první zemi, do které dorazí, ale pokračují do bohatých severních a západních států. Jen v samotném Německu bylo podáno více žádostí o azyl než v Itálii a Maďarsku dohromady. Rumunsko, které je ze zemí EU Sýrii nejblíže, zaznamenalo za rok 2015 pouze 715 žádostí o azyl. Všechny tyto faktory nasvědčují tomu, že imigranti mířící do Evropy jsou motivováni především ekonomickými faktory.

Empirická data ukazují, že představa rodin a nejslabších členů společnosti prchajících před válkou nevystihuje reálnou strukturu složení imigrantů přicházejících do Evropy. Výzkumný ústav Evropského parlamentu vydal zprávu, podle které je drtivá většina žadatelů o azyl mužského pohlaví ve věku od 18 do 34 let.

 
 
Zbývá zodpovědět ještě jednu klíčovou otázku, která se týká mentality nově příchozích. V co věří a jaké názory mají lidé přicházející do Evropy? Mezi samotnými žadateli o azyl letos neproběhl žádný průzkum zaměřený na tyto otázky. Proto zatím můžeme vycházet jen z průzkumů, které byly provedeny v zemích, odkud imigranti přicházejí. Zaměřme se nyní na země, odkud přichází největší počet lidí.
 
 
 
Budeme-li předpokládat, že demografické složení imigrantů alespoň přibližně odráží demografické složení zemí jejich původu, dojdeme k následujícímu náboženskému složení:
 
1) Muslimové 81 %
  • Sunnitští muslimové 69 %
  • Šíitští muslimové 12 %

2) Křesťané 13 %

  • Ortodoxní křesťané 8 %
  • Katoličtí křesťané 3
  • Protestantští křesťané 2 %
3) Bez vyznání 4 %
4) Ostatní 2 %
 
(Náboženské složení imigrantů z hlavních imigrantských zemí.)
 
Vzhledem k tomu, že muslimové tvoří přibližně 81 % přicházejících imigrantů, je pro naši kulturu důležité vědět, jaké podpoře se v zemích jejich původu těší právo šaría – základ politického islámu. Následující graf ukazuje, kolik procent muslimů v konkrétních zemích podporuje zavedení práva šaría jako základu pro státní zákonodárství. V době výzkumu se nepodařilo získat data ze Sýrie. Medián pro oblast Blízkého východu a Afriky je 74 %.
 
 
2) Bude integrace imigrantů v Evropě úspěšná?
 
Předchozí data jasně ukazují, že v zemích, odkud imigranti přicházejí, existuje silná podpora pro právo šaría a další požadavky politického islámu. Tento trend je mírnější v Albánii a Kosovu, imigranti z těchto zemí však tvoří pouze 13 % z celkového počtu příchozích. Je tedy na místě ptát se, jaká je šance, že se imigranti v evropské společnosti úspěšně integrují. Fakt, že právo šaría a právní řády evropských zemí jsou neslučitelné (více zde), v nás může oprávněně vyvolávat skepsi. Nejvíce vypovídající odpověď však získáme, když se podíváme, jak úspěšná byla integrace muslimských imigrantů v minulosti. Tuto otázku se pokusilo objasnit WZB Berlin Social Science Center, jedno z největších sociologických center v Evropě. Jeho výzkumníci se zajímali o názory muslimských imigrantů žijících v Rakousku, Belgii, Francii, Německu, Nizozemsku a Švédsku. Zde jsou závěry jejich studie.
 
Názory muslimských imigrantů žijících v západní Evropě:
  • 59 % si myslí, že by se muslimové měli vrátit ke kořenům své víry.
  • 75 % si myslí, že existuje pouze jedna správná interpretace koránu a ta je závazná pro všechny muslimy.
  • 65 % si myslí, že pravidla islámu jsou důležitější než sekulární zákony.
  • 44 % dotazovaných souhlasí se všemi třemi předchozími tvrzeními a jsou tedy autory studie považováni za konzistentní fundamentalisty.
  • 58 % muslimů odmítá mít homosexuály za přátele.
  • 45 % je přesvědčeno, že židům nelze věřit.
  • 54 % věří, že se západ snaží zničit islám (zde výzkum také poznamenává, že na rozdíl od často skloňované islamofobie pro tento jev neexistuje žádné slovo).
  • 26  % dotázaných muslimů se ztotožňuje se třemi předchozími tvrzeními a vyhraňuje se tak jak vůči homosexuálům, tak vůči židům a západní společnosti.
(Zdroj: WZB: Fundamentalism andout-group hostility.)
 
Autor studie Ruud Koopmans potvrdil, že závěry jeho studie se shodují s jinými studiemi provedenými v předchozích letech. Například analýza Muslime in Deutschland v roce 2007 zjistila, že 47% německých muslimů dává přednost následování příkazů islámu před demokracií. I další průzkumy ukázaly, že integrace muslimských imigrantů v Evropě se jen stěží dá považovat za úspěšnou.
 
Snahy o integraci muslimů do evropských společností probíhají již zhruba půl století a zatím nepřinášejí významný úspěch. V posledních letech se v Evropě naopak znásobily projevy politického islámu, který klade požadavky na výjimky vůči legálním systémům evropských států. Pohled na statistické údaje nám bohužel nedává mnoho důvodů myslet si, že by se tento trend měl s množstvím přicházejících imigrantů změnit. Hlavním důvodem je neslučitelnost požadavků politického islámu vůči káfirům (islámský název pro nevěřící) s ideály lidských práv, rovnosti pohlaví, svobody a demokracie, které jsou stále základním ideovým kamenem Evropy.
 
 
Kolektiv autorů CSPI

 

Archive

Sledujte nás Facebook Icon fb 5e14ce37eb78b62f918f820322ea3bf1d4537657b7e7aac21946c3b587b46106 Twitter Icon tw 546a8e6080e8c26bd3eb2007bb313f02f1b6c8e2fed3080baf2d0542afe54147